Bitcoin Whitepaper Day

31. října bitcoineři na celém světě slavili Whitepaper Day. Stejného dne roku 2008 Satoshi Nakamoto zveřejnil tento devítistránkový dokument s popisem svého objevu. Na rozdíl od tisíců podobných případů  však svůj whitepaper sepsal až poté, co měl celý software nakódovaný, aby se „mohl přesvědčit, že dokáže vyřešit všechny problémy.” 

Na první pohled může jako velmi trefná souvislost působit fakt, že bitcoinový whitepaper byl vydán ve stejný den, tedy 31. října, kdy Martin Luther poslal roku 1517 mohučskému arcibiskupovi svých 95 tezí.

Tato Lutherova Disputace o moci odpustků navždy změnila svět, neboť rozpoutala náboženskou reformaci a nakonec zapříčinila odluku církve od státu. O několik století později byl tedy stejného dne zveřejněn jiný zásadní dokument, který tentokrát odstartoval proces odluky peněz od státu. 

Zda se jedná o čirou náhodu, ponecháme na uvážení čtenářů. Dovolte však zmínit ještě jedno datum. Martin Luther byl o několik let později za svou aktivitu vyloučen z církve. Jeho exkomunikaci nařídil papež Lev X. 3. ledna roku 1521. Ve stejný den o 488 let později Satoshi vytěžil první bitcoinový blok.

Lokální srazy

Rozmáhá se nám tu takový hezký zvyk – lokální bitcoinové srazy se vyrojily jako houby po dešti. Letošní podzim tak není úrodný jen v lese, ale také v sálech kaváren a coworkingů, kde se scházejí místní bitcoineři, aby spolu diskutovali, vyslechli si zajímavou přednášku a vzájeně se poznávali. 

První podzimní vlaštovkou bylo setkání, které se uskutečnilo v Českých Budějovicích 11. října. Uspořádal ho Štěpán Borovka, bitcoiner a profesionální basketbalista. Podle jeho vlastních slov to nebylo určitě naposledy a v budoucnu by si rád vyzkoušel také například moderování nějaké diskuse. Tématem byla aplikace Vexl, o níž přednášela Lea Petrášová se svým týmem. Na příjemnou akci dorazilo kolem 35 návštěvníků, kteří měli za podporu pořadatele šanci získat věcné ceny v tombole.

Následný sraz proběhl minulý týden v Brně. Do prostor menšího sálu ve Vaňkovce dorazil podobný počet lidí. Také téma i přednášející byli tentokrát stejní. Vexl je svým zaměřením vhodným tématem právě pro lokální srazy. Tombola s cenami od Trezoru, Vexlu a Braiins Publishing nechyběla ani zde, tentokrát navíc stylově kompletně přes lightning.

Obě akce završil neformální networking mezi pořadateli, návštěvníky a přednášejícími. Další srazy na sebe nenechají dlouho čekat. Dle informací z českého bitcoinového twitteru, kde se místní komunita po vzoru té mezinárodní koordinuje mnohem lépe než na jiných sociálních platformách, jsou už minimálně dvě další setkání naplánovaná a další se chystají.

22. listopadu můžete dorazit opět do Českých Budějovic, kde akci se Štěpánem spolupořádá Bitperia. Proběhne zde debata o bitcoinu a vzdělávání za účasti Alexe Pilaře, Kristiana Csepcsara a Rosti Plachého, moderovaná už klasicky u našich akcí Matoušem Ledvinou. 

Poslední listopadový den bude následovat setkání v Olomouci, které zinicioval Jan Gorrdy Dvořák a hostem bude Jakub Kicom Vejmola. Další Vexl sraz by se potom měl dále uskutečnit během prosince v Ostravě. O nadcházejících akcích vás budeme průběžně informovat, stejně jako přinášet krátké reportáže z těch proběhlých.

České mozky makají na evoluci bitcoinové těžby

Braiins a Spiral vytvářejí pracovní skupinu pro další vývoj těžebního protokolu Stratum V2.

Spiral – iniciativa zakladatele sítě Twitter, Jacka Dorseyho, je zaměřená na financování bitcoinových open source projektů a jejím cílem je „učinit z bitcoinu preferovanou měnu planety". Pracovní skupinu tvoří i několik dalších zkušených bitcoinových vývojářů a podporují ji také další společnosti.

Co je protokol Stratum? Zjednodušeně řečeno se jedná o způsob, jakým mezi sebou komunikují jednotliví těžaři a těžební pooly. Hlavním přínosem Stratum V2 je umožnit samotným těžařům sestavovat bloky a určovat, které transakce budou do těchto bloků zahrnuty, což by snížilo riziko cenzury bitcoinu. Doposud náleží právo na sestavování bitcoinového bloku těžebním poolům. Ty však mohou být terčem pro vynucování různých cenzurních zásahů mnohem snadněji než řádově decentralizovanější těžaři. 

Celý bitcoinový ekosystém se vyvíjí a Stratum V2 je nedílnou součástí tohoto vývoje. Dosavadní komunikační protokol Stratum V1 byl vynalezen v roce 2012 Markem „Slushem" Palatinusem jako evoluční nástupce protokolu Getwork. Za 12 let se událo mnohé, proto je jen přirozené, že i stávajícímu Stratumu tikají hodiny a je načase, aby byl nahrazen. 

Takto se k novince vyjádřil marketingový ředitel Braiins, Kristian Csepcsar:

„Těžaři znají výhody přechodu na Stratum V2 velmi dobře, ale překonání některých zbývajících překážek ve vývoji a adopci je pro celý těžební průmysl velkým úkolem. Univerzální standardy pro fungování a budování Stratum V2 a úsilí této pracovní skupiny o posunutí odvětví vpřed poskytnou bitcoinu impuls potřebný k tomu, aby konečně přešel z verze těžebního protokolu, která byla vytvořena před více než dekádou.”

Proč je také komunikace při těžbě důležitá? Například aby byl blok správně zkonstruován a nestalo se to, že odměna za vytěžení zůstane navždy viset ve vzduchoprázdnu jako nedávno v případě bloku 759475.

Kdo není Satoshi Nakamoto?

Kdo je strůjce, vynálezce, programátor nebo objevitel revoluční technologie a nejspravedlivějších peněz v historii lidstva? Pod japonským pseudonymem Satoshi Nakamoto se ukrývá geniální mysl, a ať už je to žena, muž, skupina lidí, umělá inteligence, nebo FBI, rozhodnutí zůstat v anonymitě je třeba respektovat. 

Můžeme však s přesvědčením konstatovat, že vynálezcem bitcoinu není Craig Wright. Naopak je pouze neúspěšným podvodníkem a vlastníkem kopie selhávající sítě BSV (Bitcoin Satoshi Vision).

Známý twitterový uživatel vystupující pod pseudonymem Hodlonaut porazil Craiga Wrighta v norském soudním sporu, který se táhne již od roku 2019. Soudce rozhodl, že Wright pravděpodobně není Satoshi Nakamoto.

Soud uznal, že Hodlonaut měl v březnu 2019 dostatečné faktické důvody k tvrzení, že Craig Wright není Satoshi Nakamoto. V situaci, kdy se Wrightovi nepodařilo předložit kryptografické důkazy, které by mohly podpořit jeho tvrzení, že je Satoshi Nakamoto, se soud domnívá, že Wright musí akceptovat, že se vede debata o tom, zda je tím, za koho se vydává. Wright přišel s kontroverzním tvrzením a musí ustát kritiku ze strany těch, kdo s ním nesouhlasí.

Pokud by byl Craig Wright opravdu tvůrcem bitcoinu, stačilo by, aby za použití Satoshiho privátního klíče provedl bitcoinovou transakci nebo kryptograficky podepsal zprávu. Obojí lze totiž lehce ověřit pomocí odpovídajícího veřejného klíče.

Hodlonaut byl zproštěn všech nároků na náhradu škody a není odpovědný za škody související s komentáři, které na svém twitterovém účtu uvedl. Wrightovi bylo nařízeno odškodnit Hodlonauta ve výši 348 257 dolarů.

Pro bitcoinovou komunitu je to velký úspěch a důvod k oslavám. Faketoshi si zřejmě myslel, proběhne jednoduchý soud, ve kterém zatlačí jednotlivce do kouta první várkou soudních poplatků. Bitcoineři všech zemí se ale spojili v akci a podpořili Hodlonauta jak finančně, tak i morálně, když celý bitcoinový twitter zaplavily profilové fotky Hodlonautovy vesmírné kočky a hashtagy #WeAreAllHodlonaut.

Podvodných bitcoinových kopií je k vidění spoustu. Bitcoin Gold, Bitcoin SV, Bitcoin Cash, Bitcoin Diamond, Bitcoin Private a spoustu dalších. Nezapomeňte proto, že opravdový bitcoin je jenom jeden a coby peníze se diametrálně se liší od tzv. kryptoměn. Jak říká Michael Saylor: „There is no second best.”

Těžaři bitcoinu mají nelehké časy

Největší těžařská společnosti na světě, Core Scientific, má problémy dostát svých dluhů a vypadá to, že brzy ohlásí bankrot. Tato veřejně obchodovatelná společnost vlastní přes 120 tisíc těžebních strojů (tzv. ASICů), k tomu provozuje dalších cca 100 tisíc takových zařízení pro ostatní a dodává do bitcoinové sítě asi 5 % celkového hashratu.

To, že je nyní hashrate, tedy celkový výpočetní výkonu využívaný k těžbě, na svém maximu a cena bitcoinu klesla o 71 % ze svého vrcholu z listopadu 2021 je kombinace, která staví těžaře do nepříjemné situace. Druhá největší těžební společnost, Marathon, s 2% podílu na celosvětovém hashratu, byla velice závislá na provozovateli datových center Compute North, který vyhlásil bankrot minulý měsíc. Marathon má u Compute North pohledávky přes 80 milionů dolarů za investice do rozvoje a předplacený hosting těžebních strojů.

Je třeba nad tím truchlit? Bitcoin funguje na bázi volného trhu a bankrot společností je nedílná součást ozdravného ekonomického procesu. V klasickém finančním světě papírových bankovek a nekonečných jedniček a nul by pravděpodobně stát zakročil a Core Scientific by jednoduše vykoupil z dluhů vytištěním dalších peněz. V bitcoinu se odpovědnost přesouvá přímo na jeho účastníky, ať už jednotlivce nebo firmy. Každý je svého štěstí strůjcem.

Co tedy znamená bankrot tak velké těžební společnosti pro bitcoin? Možná uvidíme značný pokles v obtížnosti, což by mělo krátkodobě pozitivní efekt na zbytek těžařské sítě, neboť by se ostatním zvýšila profitabilita. Dá se ale očekávat, že trh následně zaplaví výprodejová vlna těžebních strojů, což bude mít negativní následky na cenu hashratu a vytvoří se ještě větší tlak na zbývající těžaře. Profitabilita těžby se tak posune ještě blíž na absolutní hranu. Pouze ti nejefektivnější těžaři, s nejmodernějšími stroji, firmwarem a nízkou cenou elektřiny zůstanou profitabilní. 

Kdy se však dostanou těžební zařízení od zkrachovalých společností na trh, zůstává otázkou. Soudní procesy a následné vyrovnání mohou trvat dlouhé měsíce. Pozitivní pohled může být z hlediska rizika cenzury bitcoinové těžby. Tito obrovští těžaři, zvláště veřejně obchodovatelné společnosti, jsou první, kdo budou se budou muset podrobit státním regulacím a začít cenzurovat transakce na základě sankčního seznamu OFAC. Pro zdravou bitcoinovou síť je třeba, aby procento těchto „gigantických těžařů” nebylo moc velké. Momentálně se odhaduje, že cca 25 % celkového výkonu pochází od veřejně obchodovatelných těžařů. 

Jednotlivé nuance a následky této depresivní těžařské situace lze těžko předvídat, ale jedno důležité ponaučení z toho přece jenom vyplývá: Ti, kteří k bitcoinu, ať už monetárnímu aktivu, těžbě, nebo edukaci přistupují pomalu, jistě a s pokorou, jsou vždy z dlouhodobého hlediska bohatě odměněni. Bitcoin není schéma jak rychle zbohatnout, ale jak pomalu nezchudnout.

Soukromí uživatelů až na druhém místě

Společnost Celsius, která byla jedním z největších poskytovatelů úroku z kryptoměn, zkrachovala a během insolvenčního řízení zveřejnila jména a historii transakcí všech svých uživatelů.

Údaje zahrnují jména, historii obchodování, časy transakcí a částky. Tyto údaje lze kombinovat s údaji z bitcoinového blockchainu a spárovat tak peněženky a jejich zůstatky s jakýmkoli uživatelem systému Celsius, který s nimi přišel do styku. To vystavuje bývalé uživatele Celsius obrovskému riziku v reálném světě. 

Případ Celsius nese tedy hned dva červené vykřičníky. Ten první se týká soukromí. Je třeba si ho hlídat a sdílet citlivé údaje s velkou obezřetností. Tím druhým vykřičníkem je hledání úroku z bitcoinu při uložení svých prostředků u třetí strany. Riziko, které sebou těchto pár procent navíc nese za to absolutně nestojí. Hlavní výhodou bitcoinu je to, že ho opravdu ovládáte a nikdo vám jej nemůže vzít. Tím, že ho svěříte nějaké třetí straně, přicházíte o to nejdůležitější – držení svého privátního klíče.